Eidinka a náš malý králíček a já Libuška
Asi před třemi týdny jsem si dovezla zakrslého králíčka.Eidi z toho neměla moc dobrý pocit,protože si připadala moc odstrčená.
Každý den králíčka dávám provětrat ven,na čerstvý vzduch,přesně tak,jako dnes.Eidinka držela stráž na svém pelíšku.Až po chvíli si mě všimla a doběhla za námi.Vzala jsem si králíčka do náruče,aby ho Eidinka neolizovala.Po chvíli ale Eidi přece přišla až úplně ke králíčkovi a začala mu olizovat čumáček.Dala jsem ho blíže k Eidušce a ona ho začala očuchávat.Nakonec jsem ho dala na trávník a odešla jsem pomáhat.Ani pomáhání mě neodradilo,abych se poočku dívala co tam ti dva vyvádějí.Eidi seděla hned vedle králíčka a střežila ho jako oko v hlavě...A králíček?Ten si v klídku papal travičku jako by se nic nedělo!Když jsem si pro něj přišla Eidi se ho nemínila vzdát,ale bohužel poslouchat se musí.Oblízla králíčka na rozloučenou,ale přesto šla za mnou zkontrolovat,kam jsem ho dala.Když jsem ho položila do pelíšku,Eidinka se otočila a šla si lehnout zase do svého pelíšku.
Myslím si,že ode dneška jsou kamarádi navždy...:)
